Novinky z tisku

Následující přehled pozornosti hodných článků, které se věnují oblastem spadajících do profilu ČPS vytváří Mediální odbor ČPS. Nejedná se o plný monitoring, ale spíše glosář. Přehled lze odebírat i jako RSS.

Pirátské noviny

Jako nový zdroj informací máme pro vás Pirátské noviny.

Poslanecká hrubka za 100 miliard korun

Kvůli obrovské hrubce, kterou udělali poslanci v zimě a na jaře roku 2006 při schvalování zákoníku práce, tehdy totiž sněmovna kromě zákoníku měnila i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a nikdo z poslanců si nevšiml, že ze zákona vypadla možná jeho nejdůležitější pasáž: Přesně ta, která definuje, co je vyměřovací základ, ze kterého pak platily firmy 26 procent z hrubé mzdy na sociální pojištění svých zaměstnanců.

Bez existence vyměřovacího základu přitom stát vůbec nemůže sociální pojištění vybírat. Je to úplně stejné, jako kdyby při vybírání daní stát neřekl, jaká bude sazba daně. Znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení začalo platit v lednu 2007, aniž by si téhle hrubé chyby kdokoli všiml. Definici základu, ze kterého firmy sociální pojištění platí, vrátila sněmovna do zákona až v červenci 2007.

Zpěvačka Alicia Keys jako první z velkých hvězd využívá sílu Facebooku

Alicia Keys poskytla své nové album na Facebook. Odstartovala tím trend, který nejspíš bude napříště určovat způsob propagace hudebních nahrávek.

Sociální sítě mají nezastupitelnou funkci zprostředkovatele komunikace mezi fanoušky a hudebníky. Web MySpace umožňující snadné vkládání a přehrávání audiozáznamů způsobil v polovině této dekády malou hudební revoluci a díky němu se na vrchol popularity vyšplhali Arctic Monkeys nebo Lily Allen.

Vědci těží z práce započaté před rokem 1989
Čeští odborníci se těší stále většímu obdivu a uznání i v zahraničí.
Bez spolupráce s nadnárodními firmami by jim ale chyběly peníze.
 

Lze to ilustrovat na dalším světovém úspěchu profesora Holého – látce GS9219 proti chronické rakovině lymfatických uzlin, která napadá pouze rakovinové buňky. Další vývoj včetně klinických studií vyjde americkou společnost až na 800 milionů dolarů, tedy 10 miliard korun.

To vše ještě umocňuje plán současné vlády v příštích letech výrazně omezit rozpočet Akademie věd. Příští rok dostane proti letošku o 1,03 miliardy korun méně, to je pokles o 20 procent. Politikům se totiž zdají výstupy základního výzkumu málo využitelné v praxi. „Za likvidačním rozpočtem může být snaha o zrušení akademie,“ bojí se její šéf Jiří Drahoš. Přitom nebýt primárního výzkumu započatého mnohdy už v 60. a 70. letech minulého století a dlouholeté vytrvalé práce, ani profesor Holý by dnes nebyl autorem převratných léků, kromě již zmíněných i proti žloutence.

První Čech vyrábí příslušenství pro Apple

Vymyslet něco nového se zdá být v tomto oboru téměř nemožné. A stát se certifikovaným výrobcem, kterému Apple udělí známku Made for iPod, je ještě těžší. Nebo že by to tak těžké nebylo? Jednoduchý dřevěný stojánek pro iPody a iPhony získal jako první český výrobek oficiální certifikát kalifornské společnosti. Vyrábí se ve stejné firmě jako luxusní dřevěné zboží pro Hermès nebo skříně pro klavíry a pianina Petrof.

Se stejnou péčí jako Hermès se v Dřevotvaru vyrábějí skříně klavírů světových značek Petrof, Bechstein, Schimmel nebo třeba Steinberg. Stejně je tomu samozřejmě i u Dockwoodů, které vymyslel a navrhl Jiří Londin. Nejprve si Dockwood vytvořil pro sebe a když se líbil i známým, napadlo jej, že by se mohl vyrábět sériově. Shodné s hudebními nástroji jsou i laky a povrchová úprava. Díky kvalitním polyesterovým lakům mají nezvykle vysoký a hluboký lesk. Na Dockwoodu je použito osm až devět vrstev laku, celková tloušťka po nastříkání je 1,2 až 1,5 mm, přibližně 0,3 mm (zhruba dvě vrstvy) se poté odbrousí pryč. Finální lak má tedy 0,9 až 1,2 mm. Nastříkaný lak nejdříve projde stádiem zgelovatění. Pak se vyloučí parafín, který na povrchu vytvoří šedou vrstvičku. Další vrstva laku se musí nastříkat ve správných časových odstupech, aby se vrstvy spojily. Druhá vrstva se stříká zhruba po dvaadvaceti minutách, třetí po dvaceti. U posledních vrstev se interval krátí až k dvanácti minutám.

Tím však pečlivá výroba ani zdaleka nekončí.

Romanticko-patetické vidění minulosti, ve kterém se toho vždycky hodně schová.

Hlavně, jak ho začali štvát „spoluobčané", kteří se začali stavět skoro do role hrdinů, i když by spíš měli mlčet a říkat si: Tohle už nikdy dělat nebudu.

Přidává i jednu dlouhodobou českou specialitu: slast z toho, jak se místo reflexe a osobní paměti raděj odevzdáváme nadosobnímu kýči.

Za 4 minuty filmu dva dny vězení (zatím)

Asi každý by koukal, kdo by se během chvilky dostal z kina do cely s vidinou tříletého žaláře

Ano, i u nás už vám může hrozit takové nebezpečí, Samantha jistě zákon porušila, s kamerou prostě do kina chodit neměla, ovšem musíme se ze zeptat: „Bude taková perzekuce ze strany filmových studií pokračovat i dále? Co je ještě rozumné a co ne? A kam se nechají zákonodárci mocnými lobbysty dotlačit?

Věříme, že pirátské strany, které v Evropě vznikají jako houby po dešti, se na takové případy zaměří a nenechají orwellovskou vizi naplnit.

Ministr dopravy uzavřel s ČD desetiletou smlouvu.

Smlouva nabude účinnosti 1. ledna 2010. Stát prostřednictvím ministerstva dopravy zaplatí Českým drahám v příštím roce 4,005 miliardy korun.

Se všemi kraji již České dráhy uzavřely desetileté smlouvy. Kraje zaplatí v příštím roce Českým drahám za provozování osobních vlaků na regionálních tratích celkem osm miliard korun, z čehož částkou 2,65 miliardy přispěje krajským rozpočtům stát. Veškeré finanční prostředky z odpisů a realizovaného zisku se přitom ČD zavázaly investovat do nákupu a modernizace vozidel pro regionální tratě. „Když k tomu připočítáme peníze z fondů EU a komerčních zdrojů, budeme moci do obnovy vozidel investovat do roku 2019 minimálně dvacet miliard korun,“ ujišťuje náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek.

Desetileté smlouvy krajů s ČD ostře kritizuje firma RegioJet .„Česko se nachází v ekonomické krizi a je třeba hledat způsob, jak přitáhnout více peněz na železnici. A to by mohla liberalizace provozu na regionálních tratích zajistit“.

Svéráznou kampaň se rozhodl rozjet provozovatel dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura. Vadí mu, že kraje v čele s hejtmany z ČSSD se rozhodly uzavřít na dalších deset let smlouvu s Českými drahami. "Smlouva bude podepsána protizákonně. Je to dokonce proti cestujícím. My jsme nabízeli levnější jízdné a nové vlaky. Proto chceme na to upozornit.“ "Něco podobného máme připraveného i proti ODS. Rozdíl mezi nimi a ČSSD je jen v tom, že ODS slibuje výběrová řízení, zatímco ČSSD ani to ne," uzavřel Jančura.

Součástí dodatku je i ujednání, že do roku 2017 na trh nebudou moci vstoupit soukromí přepravci.

"Souvisí to se zadáváním zakázek zhruba za 150 miliard korun bez výběrového řízení, což je protizákonné," přiblížil Jančura svou motivaci

Jízdné od má být zhruba o patnáct procent levnější než u Českých drah. Věrní zákazníci budou mít zlevněné jízdné. Firma se chce zapojit do tarifních svazů, které by umožnily uznávání jízdenek i ostatních dopravců. Navíc i v nejmenší lokálce internet zdarma, slibuje Jančura

Teplá voda pro domácnosti je předražená

Čtyřletý výzkum Fakulty mechatroniky Technické univerzity v Liberci (TUL) a soukromé společnosti EESA z Lomnic nad Popelkou prokázal, že české domácnosti platí za centrálně dodávanou teplou užitkovou vodu (TUV) více, než by měly. Cena je podle výzkumu předražena o 200 až 500 korun měsíčně pro jednu domácnost.

Důvodem jsou nepřesná měřící zařízení nejenom na výstupu z tepláren, ale především v samotných domácnostech. „Chyby jsou až čtyřicetiprocentní a mají znaménko plus. Výsledná vypočítaná spotřeba většinou vůbec neodpovídá skutečnosti,“

Řešením jsou technologie, které dokáží zajistit přesné měření a tím snížit náklady na TUV.

"Dodáváme do 40 zemí světa. Zde jsou lokální monopoly, ty nemají zájem zpřesnit měření, aby se tím zlevnily dodávky teplé vody," říká ředitel společnosti EESA Martin Kocourek

Připojení k internetu má polovina českých domácností (49%)

V České republice k internetu připojeno 49 procent domácností. Přitom ještě loni to bylo o tři procenta méně, díky čemuž patřila ČR mezi pět nejzaostalejších zemí EU. Například na Slovensku používá internet 66 lidí ze sta.

Loni mělo počítač 48% domácností, letos jej vlastí již 54%. V roce 2003 to přitom bylo pouze 24 %. Méně už je to jen v Bulharsku, Rumunsku, na Kypru a v Řecku.

1-10 z 217 Následující stránka >>